Určitě jste to taky někde viděli – piškotový chlebíček, ve kterém se po rozkrojení skrývá obrázek. Vypadá to tak dobře, že jsem si to prostě musela vyzkoušet. A pravdou je, že blížící se Velikonoce jsou k tomu skvělou příležitostí. Teda pokud máte vykrajovátko ve tvaru zajíčka.

Texturou tak trochu připomíná obyčejný český pudink, opáleným povrchem francouzské crème brûlée, chutí portugalskou arroz doce. Crema catalana je ale naprosto delikátní sám o sobě. Když pod klasickou krémovou vrstvu položíte ještě základ z ananasu, získáte chuťově mimořádně bohatý dezert s pěkně svěžím šmrncem.

Mimořádně nadýchaná, dokonale čokoládová. Tahle bábovka je vaše rendez-vous na neděli.

Majonézu nejim. Myslela jsem si dlouho. Pak jsem zkusila česnekovou, slaninovou, cibulovou a kdo ví jakou další a už prostě nebylo cesty zpět. Za hřích, přitom stojí i domácí varianta třeba právě na aioli – ikonickou španělskou variantu majo s česnekem.

Pokud v zimě trpíte na všechny ty rýmy, chřipky a virózy, jistě jste dobře obeznámeni se skutečností, že poctivý domácí kuřecí vývar při léčbě v podstatě nemá konkurenci. Italové šli s tímto zjištěním ještě dál a z kuřecího základu vytvořili něco, čemu (přinejmenším sociální sítě) přezdívají italský penicilin – pastinu. Poctivý kuřecí vývar...

Honzů jsem v životě potkala celý zástup, tyhle buchty si ale popravdě neasocijuji ani s jedním z nich. Jsou to prostě obyčejné kynuté buchty, které můžete plnit tvarohem, mákem, povidly, nebo klidně čímkoli jiným. Přesně takové, jaké ten pohádkový (hloupý) Honza nafasoval od maminky, když už nad ním zlomila hůl a rozhodla se ho vykopat z chalupy,...

Přezrálým banánům to nikde nesluší víc, než v banánovém chlebíčku. Tenhle má trošku odlehčenou recepturu, a tak o něm ani nemusíte zdlouhavě přemýšlet.

Empanadas v posledních letech dobývají Evropu. Pomalu v každém větším městě (za hranicemi ČR) dnes snadno najdete empanaderíi a pokud budete mít alespoň tolik štěstí, co já, budete z ní vždy odcházet v dobrém rozmaru. Naprostá většina těchto míst prodává argentinské empanadas – tedy pečené kapsičky z kynutého pšeničného těsta plněné rozličnými...

Je vám věčně zima a máte chuť na něco pořádného a hřejivého? Tak to jste tady správně! Chilli con carne děláme vždy, když si chceme uvařit na několik dní dopředu s minimem práce. Ledabyle nakrájené suroviny mu nijak neuškodí, dlouhatánské pomalé vaření vyloženě prospěje a ten subtilní dotek čokolády, ten ho pošle do úplně jiné galaxie. Dejte mi...

Před časem jsme si s kamarádkou udělaly holčičí víkend – hodiny jsme koukaly do zdi a povídaly si o nesmrtelnosti brouka, daly jsme si brunch, užily si dobrý kafe a taky jsme si zašly do sauny. Protože jsme odtamtud odcházely úplně hladové, vzaly jsme si na cestu jeden ze snacků, které nabízeli na recepci. Bylo to výborné – jen ovesné...

Tahle kombinace prostě nemá chybu. Křupavá rýže, delikátní losos a čerstvá zelenina zalitá sladko-kyselou sezamovou omáčkou. Prostě salát, o kterém se vám dost možná bude o zdát.

Nový rok ráda začínám něčím sladkým a tak trochu svátečním. Tenhle recept může na první pohled vypadat docela obyčejně, pro mě ale rozhodně slavnostní je. Jeho původní varianta totiž pochází z kuchařky ikonické kodaňské pekárny Juno, na kterou jsem v předprodeji čekala asi půl roku. Když tedy konečně dorazila, rozhodně to byl důvod k oslavě! Mějte...

Prvního ledna čočka nesmí chybět na žádném stole. Říká se totiž, že právě porce na Nový rok vám zajistí dostatek finančních zdrojů až do dalšího Silvestra. A tahle španělská verze, ta kromě příslibu plné peněženky také zahřeje na duši.

Čekáte na Silvestra návštěvu a lámete si hlavu, co položit na stůl? Možností je samozřejmě nepočítaně, osobně jsem se ale letos zhlédla v tomhle rozpečeném hermelínu. V troubě si totiž pobyl v té nejlepší možné společnosti.

Venezuelský vánoční chleba je nacpaný šunkou, rozinkami a olivami. Co je ale hlavní – mezi vším tím cukrovím, kapry a bramborovými saláty vám určitě přijde vhod. Jeho historie sahá až do roku 1905, kdy jej vymyslel majitel jedné s pekáren v Caracasu. Podle všeho do něj ale dal jen šunku, takže pokud náhodou nefandíte olivám nebo rozinkám, tak je...

Už dlouhé roky jsem velkým fanouškem sladkých bochníků všeho druhu. O Vánocích se nemůžu nabažit vánočky, o Velikonocích s nadšením zkouším nové "příchutě" mazanců... Letos už ale druhým rokem nic nepletu. Místo toho teď těsně před svátky kanduji pomeranče a v šuplíku lovím lahvičku s vodou z pomerančových květů. Bez nich by totiž roscón de reyes...

Když jsem byla malá, mohla jsem se ho ujíst. Kdykoli se v bonboniéře objevila pruhovaná trojkombinace z arašídů a čokolády, její osud byl jasný – během pár chvil prostě musela zmizet z povrchu zemského. Když jsem tak minulý týden na stránkách Forbes Cooking zahlédla recept na sladkost, která dobře známý arašídový nugát připomínala, musela jsem to...

Oblíbené mexické koblížky buñuelos de viento připomínají lehoučkou krajku a křupou až hanba! V Mexiku si je podle všeho dávají hlavně během Vánoc, tak se nestyďte a dejte si je letos taky.

Žluté šafránové houstičky jsou ve Skandinávii krátce před Vánoci oblíbenou klasikou. Osobně si to vysvětluji akutním nedostatkem slunečního svitu a extrémní zálibou ve sladkém pečivu s aromatickým kořením. A protože ve střední Evropě v zimě trpím zhruba tak jako Skandinávci během polární noci, rozhodla jsem se šafránu dát letos také šanci.

Vloni jsem krátce před Vánoci náhodou nakupovala v Tescu a z nějakého důvodu mi padl do oka věnec z mini florentýnek. Vzala jsem ho tenkrát domů, a tak strašně mi chutnal, že jsem se letos nemohla dočkat, až supermarket zase naskladní zimní sortiment. Těžko popsat, jak ohromnou radost jsem měla, když jsem ho zase viděla v regále! Ani tentokrát ale...

Když jsme se doma letos začínali bavit o Vánocích, padlo jedno přání na cukroví – španělské polvorones. Prý chutnají podobně jako vanilkové rohlíčky. Hračka, pomyslela jsem si. Zpětně musím říct, že zrovna tyhle sušenky jsou rozhodně to nejdivnější, co jsem kdy pekla!

Když jsem byla malá, linecké jsem prostě milovala. Nevím, zda to byly ty tvary, to barevné okénko, nebo ta sladká marmeláda neurčité chuti uvnitř. Troufnu si ale říct, že to byl můj nejoblíbenější kousek vánočního cukroví. Mám ho samozřejmě ráda i dnes, proč ale nezkusit trošku zaexperimentovat a marmeládu nevyměnit za pistácie?

Jsou křehké a delikátní. V chuti si určitě všimnete náznaku pražených oříšků a příjemně vás překvapí dotek soli, která hravě kontrastuje s výraznou sladkostí. Variaci na oblíbený americký s'more sandwich si upečete klidně doma v pekáčku. Stejně jako oblíbená kempovací sladkost ale ani ona pravděpodobně moc dlouho nevydrží.

Nadýchané obláčky cukru, které se pomalu rozpouští na povrchu kakaa a nechávají za sebou jen blaho. Kdo by nemiloval marshmallows? Už jste ale zkoušeli domácí? S těmi kupovanými v obchodě mají pramálo společného – jsou totiž daleko měkčí, daleko nadýchanější a daleko delikátnější.

Tajemství měkoučkého masa, které rozeberete na vlákna klidně i lžičkou? Pomalý hrnec. Vaření už nemůže být jednodušší! Prostě do něj všechno naházíte a za pár hodin žasnete, jak dobře umíte vařit. Perfektně to funguje třeba s tímhle trhaným vepřovým, které díky čerstvé ananasové šťávě vzdáleně připomíná proslulé mexické al pastor.

Posledních pár týdnů se nám doma do rozhovorů poměrně často vracely kávové éclairy, které před lety prodávali ve francouzském řetězci pekáren Paul. Když se tak přiblížily R. narozeniny, nebylo o čem přemýšlet. Celý ten proces mě, přiznávám, pěkně potrápil! Prý ale chutnají přesně, jak si je pamatuje.

Jsem dlouholetým fanouškem indické kuchyně. O autenticitě se dá samozřejmě spekulovat, ale upřímně? Nemám žádné ambice se hádat! Všichni tušíme, že cokoli, co si v Evropě můžeme objednat v indické restaurace je pravděpodobně vysoce poevropštělou variantou. Je mi to ale úplně fuk. DEJTE MI (cokoli, čemu říkáte) DAL a budu spokojená. Pokud mám být...

Jsem velkým fanouškem pralinée. Pastu z karamelizovaných oříšků podle mě prostě jen tak něco nepřekoná a je jedno, jestli použijete lískáče, pistácie, mandle nebo vlašské ořechy. Už dlouho jsem ale přemýšlela o tom, co by se asi stalo, kdybyste stejnou péči věnovali semínkám – třeba těm sezamovým...

Nevím, jak to máte vy, ale já vždycky během podzimu zatoužím po něčem měkoučkém, sladkém a pěkně voňavém – zkrátka po něčem, co by mě v těch vyhasínajících dnech zahřálo hlavně na duši. Letos moje volba padla na nadýchané koblížky, které potěší kousky jablek a tou nejsladší polevou.

Oficiální začátek podzimu nás jako každý rok překvapil před pár dny. Než jsme se stačili vzpamatovat, dal nám taky dobrý důvod najít nový způsob, jak se pořádně zahřát – ideálně zevnitř. Moje doporučení je vhodit do hrnce spoustu zeleniny s pořádným kusem sýra. Pokud ho budete následovat, jsem si bezpečně jistá, že jedna miska vám nebude stačit.