OSLAZENO

Jemňounké, nadýchané a voňavé po vanilce. Francouzské madlenky nejde nemilovat.

Štěpánku neznám. Recept na tyhle báječné perníčky jsem dostala od kolegyně Péti. Ta si jej ale vyžádala od své kamarádky Štěpánky a když mi jej předávala, nezapomněla podotknout, že je to jakési jejich rodinné stříbro. Ochutnala jsem a zamilovala jsem se do jejich měkoučkého půvabu. A vůbec nepochybuji o tom, že až je vyzkoušíte, budete to mít...

Kamarádka bydlí už pár let v Norsku. Společně se svým švédským přítelem žije asi 100 kilometrů od Osla a den za dnem společně proplouvají tvrdým severským životem se všemi starostmi, které s sebou přináší. Čas od čas je navštívíme, čas od času potěší svou návštěvou oni nás a čas od času pošlou pozdrav ve formě lokálního receptu. Naposledy vyšla...

Vlastně ani nevím proč, ale zbožňuji kaštany. Začátkem podzimu mě baví jen tak se brodit opadaným listím a hledat ty vykukující lesklé nezbedníky. Ještě víc než po nich pátrat mě ale baví je jíst - ty co jsou jedlé samozřejmě. Když začnou teploty klesat k nule, není moc lepších věcí, které si na procházce městem dát, než kornout horkých kaštanů....

Ikona americké cukrařiny. Alespoň já tak vnímám proslulý Red Velvet. Povětšinou je k vidění v podobě nadmíru působivého dortu, ve kterém se střídají vrstvy červeného piškotu a kontrastního bílého krému. V jednoduchosti je ale síla, a tak jsem červené těsto raději nalila do formy na bábovku. A rozhodně nelituju!

Přelom října a listopadu se napříč kulturami nese ve znamení vzpomínky na zesnulé. Ať už tomu chcete říkat Dušičky, Halloween, nebo třeba Día de Muertos podstata je vlastně stejná - věnovat vzpomínku blízkým, kteří už náš opustili a zapálit jim svíčku na cestu. Vím, nic veselého. Určitě ale budete souhlasit, že se takové věci o dost lépe zvládají s...

Gâteau moelleux aux poires. Ne, to není jazykolam. To je název tohoto půvabného hruškového koláče ve francouzském originále. A nutno přiznat, že i přes šest let středoškolské francouzštiny se stejně musím vždycky zamyslet, jak ho přečíst. Na jídlo ale zdaleka tak komplikovaný není :)

Ze záhonů jsme otrhali poslední cukety a začali přemýšlet, co s nimi. A najednou, tam byla. Bábovka. Nadýchaná a voňavá po kokosu.

Naprosto dokonalý způsob, jak si schovat chuť léta na horší časy. Třeba na naše oblíbené nedělní ráno, někdy koncem listopadu, až se vzbudíme do pošmourného tmavého rána a budeme se muset přemlouvat vůbec udělat palačinky. Pak stačí jen sáhnout pro tu správnou skleničku a udělat si radost.

Müsli, granola, snídaňové cereálie. Díky silnému PR si stále drží renomé zdravého startu do nového dne. Nejsem žádný odborník na výživu, ale stačí kteroukoli krabičku chytit do ruky a začíst se do jejího složení, aby člověku došlo, že tady něco nehraje. A tak jsem se rozhodla připravit si granolu vlastní, co možná nejzdravější a s pořádnou porcí...

Skrz na skrz letní koláč. Tak akorát sladký, tak akorát kyselý. A přitom tak prostý! Jen delikátní mandle, svěží tvaroh a šťavnaté meruňky. Nikdy neodolám.

Bublanina je absolutní klasika, která v sezóně nechybí v žádné české domácnosti. A není ani moc složité ji trošku vylepšit. To kouzlo se jmenuje ricotta. Právě díky ní získá vaše bublanina netradiční šmrnc a nezaměnitelnou šťavnatost.

Kouzlo. To je pro mě mrkvový chlebíček. Díky přítomnosti kořenové zeleniny ve sladkém těstě je výsledek tak šťavnatý, až se tomu člověku nechce ani věřit. Ochutnáte?

Tento recept jsem neplánovala. Vůbec. Ale když moje maminka jednou v pátek večer vymýšlela bezlepkový dezert pro návštěvu, kterou čekala na zítří, musela jsem zasáhnout... A výsledek mého zásahu překvapil i mě. Protože na to, že byl tento "cheesecake" jen rychlou improvizací z aktuálně dostupných surovin, se nakonec pěkně vyloup.

Poslední bezové květy čekají na keřích na svou příležitost. A když jim ji dáte, nebudete litovat. Určitě ne když k nim přidáte pomeranč.

Nedělní snídaně bez palačinek? Určitě ne u nás. Usmažíme si jich tak akorát pro dva, a zatímco si je mažeme marmeládou, dohadujeme se, kdo z nás je má hezčí...

Když si naši před lety koupili dům (té doby ruinu), byla k němu i velká zahrada (alespoň tenkrát mi velká přišla) se vzorstlými stromy. Vedle tří ohromných ořešáků, staré meruňky a dvou nic moc jabloní z ní na nás shlížela pořádná třešeň. Právě ta mě vždycky bavila nejvíc. Už od poloviny června se na ní začaly červenat drobné peckovice a...

Recept na rebarborovou galetku jsem objevila v jedné z kuchařek Yotama Ottolenghiho a nemohla jsem na ni přestat myslet. Jak tady ale asi všichni víme, předpis je otcem nápadu, a tak jsem v něm provedla pár drobounkých úprav a světlo světa spatřila tahle roztomilá křehká dokonalost s jahodami a trochou voňavého kardamomu. Až ochutnáte, budete...

Pod názvem flan se skrývá celá řada dezertů. Jsou si sice víceméně podobné, v detailech se ale liší, a to z každého z nich dělá docela unikátní zážitek. Francouzská varianta se kromě delikátní a velmi intenzivní vanilkové náplně chlubí ještě křehkým tenkým korpusem a dozlatova zkaramelizovaným povrchem. Takový, který vám nedá spát. Nebo alespoň mně...

Když jsem byla malá, měli jsme s rodiči v oblibě kakaoovou roládu plněnou šlehačkou, která se v "naší" pekárně prodávala pod názvem VÁNEK. Byla nadýchaná a jemná a naši na ni s radostí občas zajdou dodnes. Já jsem ji ale vyměnila za tuhle o špetičku voňavější variantu. Voňavější přesněji o špetičku exotického koření.

Chuťově mi trošku připomínají tu největší sladkou delikatesu mého dětství - preclíky v čokoládě. A tak jako těm malým neřádům v lesklém sáčku, i těmhle křehounkým sušenkám se špatně odolává.