Rok co rok řada nadšených domácích cukrářek pokouší své štěstí při tvorbě legendárních kokosových kuliček Raffaello. Jejich pokusy však v naprosté většině případů mají se svou proslulou předlohou jen pramálo společného... Letos ale ani mě to Raffaello nedalo spát a musím neskromně říct, že výsledek považuji za úspěch!
Pokud patříte k tomu malému procentu české populace, které na Štědrý den nejí bramborový salát a je přesvědčené, že i Tři oříšky pro Popelku se dříve či později mohou okoukat, jistě mě nebudete mít za kacíře, když nebudu vzívat ani vanilkové rohlíčky. Jasně, všechny ty věci jsou supr a mají v našem kulturním prostředí status nesmrtelné vánoční...
Docela prosté a přitom tak dobré. Oříšky, čokoláda a voňavé koření dělají z tohoto jednoduchého cukroví budoucí evergreen každého svátečního stolu.
Když jsem byla malá, babička chodívala před Vánoci pomáhat jedné své kamarádce cukrářce s přípravou cukroví. Za odměnu si vždy nějakou tu krabici i odnesla a ačkoli obsahovala spousty pokladů, já jsem si vystačila s jediný – absolutně jsem milovala ty křehké bělostné rohlíčky obalené v plátcích oříšků. Tak si je taky zkuste!
Intenzivní chuť čokolády v dokonalé souhře s lehce slaným karamelem. Tomu nejde odolat!
Efektní, křupavý a přinejmenším pro celou rodinu na všechny sváteční dny! Kransekake je takovou skandinávskou sladkou variací stojící na pomezí našich vanilkových rohlíčků (co do formy) a francouzských makronek (co do složení). Jasně, při troše fantazie!
Jako malá jsem buchtám s ovocem či zeleninou zrovna dvakrát nefandila. A už vůbec ne tomu jablečnému perníku, který tak často pekli naši! Dnes už ale umím jejich přednosti skutečně ocenit – zvlášť tu mimořádnou šťavnatost, kterou se může pochlubit i bábovka s jablky a javorovým sirupem.
Pozor, jen pro silné povahy! Intenzivní chuť kakaa dokonale souzní s hutnou kávovou polevou, a tak je jasné, že tyhle sušenky nejsou pro každého. Přišly mi ale naprosto dokonalé ku příležitosti Dušiček.
Žádná vysoká cukrařina to sice není, i tak se ale budete tetelit blahem. Čokoláda, Nutella a marshmallow spolu nadělají spoustu parády!
Manžel donesl od kolegy z práce broskve. Bylo to posledních pár kousků, které očesal z rodinného stromu, a protože nám se zahradničením ani sadařením zrovna dvakrát nedaří, byli jsme za ně skutečně rádi. Ze samé radosti jsme z nich upekli mandlový tart podle Cedrica Groleta. Nemohli jsme s nimi naložit lépe!
Jednoduchost ve své nejlepší formě – jen vajíčka, trošku másla, cukru, mouky a mléka. S meruňkami flaugnarde prostě nemá chybu!
Už pár let si ho peču na narozeniny. Je lehounký jako obláček, úplně bezlepkový a chutná po pistáciích. S pěkně našlehanou šlehačkou, vanilkou a jahodami ho prostě nelze nemilovat!
Není to tak dávno, co jsme vyrazili na víkend do Krkonoš. Přiznám se rovnou – počasí nás překvapilo a na Luční boudu jsme taky nedošli. Ale těch borůvek a borůvkových koláčů, na které jsme cestou narazili...těch bylo! Domů jsem tak dorazila plná nadšení a jeden takový koláč jsem musela rovnou upéct.
Koláč krásný jako obrázek! A dost možná úplně nejlepší, jaký jsem kdy upekla.
Jsou jen dva typy lidí. Jedni arašídové máslo milují a druzí ho nenávidí. Doma se v tomto ohledu popravdě moc neshodneme, ale znáte to. Alespoň víc zbyde!
Devatenáctý březen má pro mě celou řadu naprosto zásadních významů. Mimo jiné představuje i datum zhmotnění Malé vanilkové přesně takové, jakou jsem ji vždycky chtěla, a tak dneska slavíme! Blog má první narozeniny a k tomu prostě nemůže chybět dort!
Sladkou rýži můžu, a to v jakékoli podobě. Musím ale přiznat, že tahle portugalská varianta, která voní po skořici a pomerančích, je zdaleka nejlepší.
Jednodušší už to nemůže být. A nadýchanější taky ne!
Brusel jsem si dost oblíbila už před lety. Když se nám před dvěma lety podařilo se do belgického hlavního města vrátit a znovu si prohlédnout všechna ta krásná (i méně působivá) místa, jen jsem se utvrdila, že nejhlubší dojem ve mě zanechala Galerie de la Reine. Nejen, že je naprosto nádherná, ale ještě navíc Vám tam klidně naservírují mousse au...
"Vždycky mi hrozně chutnaly takové ořechové řezy s polevou ze žloutků. Dělávala je babička, když jsme byli malí. Znáš to? Peklas to někdy?" tázala se mě před pár měsíci švagrová. Jak byla překvapená, když jsem jen zakroutila hlavou a suše odvětila, že nic takového jsem nikdy nejedla! Když k nám ale měla přijet (shodou okolností) na své narozeniny,...
Když jsme před více než pěti lety vyrazili s (tehdy ještě budoucím) manželem na první společnou dovolenou, cestou zpět jsem na letišti pěkně nastydla. Na brzký ranní let jsme totiž v hale čekali celou noc. Na snídani mi Jirka tenkrát koupil citronový muffin s mákem a já vůbec nepochopila proč. Nedávno jsem si na něj ale vzpomněla a kdo ví...