Když jsme se doma letos začínali bavit o Vánocích, padlo jedno přání na cukroví – španělské polvorones. Prý chutnají podobně jako vanilkové rohlíčky. Hračka, pomyslela jsem si. Zpětně musím říct, že zrovna tyhle sušenky jsou rozhodně to nejdivnější, co jsem kdy pekla!
Když jsem byla malá, linecké jsem prostě milovala. Nevím, zda to byly ty tvary, to barevné okénko, nebo ta sladká marmeláda neurčité chuti uvnitř. Troufnu si ale říct, že to byl můj nejoblíbenější kousek vánočního cukroví. Mám ho samozřejmě ráda i dnes, proč ale nezkusit trošku zaexperimentovat a marmeládu nevyměnit za pistácie?
Jsou křehké a delikátní. V chuti si určitě všimnete náznaku pražených oříšků a příjemně vás překvapí dotek soli, která hravě kontrastuje s výraznou sladkostí. Variaci na oblíbený americký s'more sandwich si upečete klidně doma v pekáčku. Stejně jako oblíbená kempovací sladkost ale ani ona pravděpodobně moc dlouho nevydrží.
Nadýchané obláčky cukru, které se pomalu rozpouští na povrchu kakaa a nechávají za sebou jen blaho. Kdo by nemiloval marshmallows? Už jste ale zkoušeli domácí? S těmi kupovanými v obchodě mají pramálo společného – jsou totiž daleko měkčí, daleko nadýchanější a daleko delikátnější.
Posledních pár týdnů se nám doma do rozhovorů poměrně často vracely kávové éclairy, které před lety prodávali ve francouzském řetězci pekáren Paul. Když se tak přiblížily R. narozeniny, nebylo o čem přemýšlet. Celý ten proces mě, přiznávám, pěkně potrápil! Prý ale chutnají přesně, jak si je pamatuje.
Jsem velkým fanouškem pralinée. Pastu z karamelizovaných oříšků podle mě prostě jen tak něco nepřekoná a je jedno, jestli použijete lískáče, pistácie, mandle nebo vlašské ořechy. Už dlouho jsem ale přemýšlela o tom, co by se asi stalo, kdybyste stejnou péči věnovali semínkám – třeba těm sezamovým...
Některé dezerty jsou prostě věčné. Mramorový chlebíček je rozhodně jedním z nich. Když ho navíc vylepšíte smetanou a pistáciemi, dost možná už nebudete chtít jinak.
Slyšeli jste už někdy o jihoamerickém dezertu tres leches? Tak v Brazílii s oblibou pečou jeho kokosovou variaci. Pod názvem Bolo Gelado de Coco (studený kokosový koláč) se skrývá perfektní příklad toho, jak se vlivem kolonialismu v Brazílii setkaly evropské cukrářské tradice (piškot) s tropickými surovinami (kokos) a gastronomickými vlivy (tres...
Mimořádně bohatý, mimořádně šťavnatý a taky mimořádně sladký. Alespoň tak na mě zapůsobil Humingbird cake. Dort původně z Jamajky si v USA 70. let získal tolik fanoušků, že se stal jedním z národních pokladů a dnes se dá považovat za nedílnou součást tamní kuchyně. K nám proniká jen zvolna a ne vždy pod svým originálním názvem – čas od...
Dát si po třicítce jen tak jahody se šlehačkou je pro mě takovej malej návrat ke kořenům. Naposledy mi je dělali naši, když jsem byla malá a zpravidla jen vše vhodili do mixéru a udělali koktejl. Já se rozhodla jahody nemixovat a raději k nim přidat bylinkovej cukr. A funguje to docela totožně. Život už sice nikdy nebude stejnej, jako...
Arašídové máslo má v naší lednici své pevné místo. A ne, není to manžel, kdo ho čas od času chodí potají ujídat. Pokud ale zbyde, společně s marshmallow krémem dá dohromady fantasticky měkké sušenky, kterých se nedá přejíst!
Kdo by neznal delikátní kokosové Bounty s křupavou vrstvou čokolády na povrchu? A kdo by ho nemiloval? Zkuste si udělat domácí a o něco zdravější. Nebudete litovat!
Ikona francouzské cukrařiny jasně dokazuje, že v jednoduchosti je krása. Jemný vanilkový krém ukrytý pod vrstvou křupavého opáleného karamelu představuje navzdory své zdánlivé prostotě luxusní završení jakéhokoli menu. I toho našeho svatebního!
Základem povedené bábovky je správná forma. Já mám v kuchyni jen dvě varianty – kameninu a Nordic Ware. Pravdou ale je, že kefírovou bábovku jsem úplně na poprvé testovala ve formě silikonové. Byl to propadák. Doslova. Formu jsem hned na druhý den vyhodila a receptu dala šanci až po dvou letech. A světe div se, fungoval!
Schováváte v mrazáku poslední zbytky vánočky a v rohu lednice se klepe poslední půl lahev vaječného likéru? Je na čase se s nimi nadobro (alespoň pro tyto Vánoce) vypořádat. Uvidíte, že jim to bude moc slušet společně v hlubokém pekáči.
Čokoláda na čtvrtou. Co víc si do nového roku přát?
Rok co rok řada nadšených domácích cukrářek pokouší své štěstí při tvorbě legendárních kokosových kuliček Raffaello. Jejich pokusy však v naprosté většině případů mají se svou proslulou předlohou jen pramálo společného... Letos ale ani mě to Raffaello nedalo spát a musím neskromně říct, že výsledek považuji za úspěch!
Pokud patříte k tomu malému procentu české populace, které na Štědrý den nejí bramborový salát a je přesvědčené, že i Tři oříšky pro Popelku se dříve či později mohou okoukat, jistě mě nebudete mít za kacíře, když nebudu vzívat ani vanilkové rohlíčky. Jasně, všechny ty věci jsou supr a mají v našem kulturním prostředí status nesmrtelné vánoční...
Docela prosté a přitom tak dobré. Oříšky, čokoláda a voňavé koření dělají z tohoto jednoduchého cukroví budoucí evergreen každého svátečního stolu.
Když jsem byla malá, babička chodívala před Vánoci pomáhat jedné své kamarádce cukrářce s přípravou cukroví. Za odměnu si vždy nějakou tu krabici i odnesla a ačkoli obsahovala spousty pokladů, já jsem si vystačila s jediný – absolutně jsem milovala ty křehké bělostné rohlíčky obalené v plátcích oříšků. Tak si je taky zkuste!
Intenzivní chuť čokolády v dokonalé souhře s lehce slaným karamelem. Tomu nejde odolat!